Rozdělení Československa jako cesta k růstu (IHNED.cz)

Dňa 28.12. 2012 vyšiel Radovanovi Ďuranovi z INESS autorský článok v IHNED.cz na tému ekonomická ituácia po 20 rokov rozdelenia Československa. 

Rozdělení Československa jako cesta k růstu (IHNED.cz)

Úspěch obou zemí - Česka a Slovenska - měřený růstem životní úrovně či prodlužováním doby dožití naznačuje, že rozdělení v žádném případě nepřekáželo růstu. A česko-slovenský případ navíc dokazuje, že díky oddělení a decentralizaci se může vyřešit řada dlouholetých sporů.

Představte si následující zadání: máte k dispozici území s rozlohou 500 x 200 kilometrů a chcete vyrábět (v přepočtu na jednoho obyvatele) nejvíc aut na světě. Co uděláte jako první? Rozdělíte toto území na dvě části. I tak by se dala popsat historie rozdělení Československa při zpětném pohledu. Automobilová produkce by s jistou mírou nadsázky mohla být dnes, vedle úspěchů v hokeji, považována za synonymum tohoto rozdělení. Pokud odhlédneme od skutečnosti, že šlo o velmi drahý nákup zahraničních investic, šest automobilek na tak malém území má punc výjimečnosti, která přináší růst životní úrovně a zaměstnanosti. Bylo by to možné bez rozdělení?

Ekonomie se vyznačuje extrémní neúspěšností v dlouhodobých předpovědích. Pouštět se proto do alternativních scénářů k minulému vývoji by bylo psaním románu stojícího mimo realitu.

Konec hry na viníka

Úspěch obou zemí měřený růstem životní úrovně či prodlužování doby dožití naznačuje, že rozdělení v žádném případě nepřekáželo růstu. Určitě by se dalo diskutovat o spravedlnosti, načasování, plánování rozdělení anebo i o demokratickém deficitu, ale díky relativně dlouhému odstupu můžeme tyto faktory považovat za druhotné. Rozhodující byla rychlost a absence jakéhokoli násilí při dělení Československa. Další vývoj ukázal, že nejen unifikace může vést k růstu ekonomické spolupráce. Právě pocit odpovědnosti vyplývající ze samostatnosti přinutil především Slováky opustit oblíbenou hru na hledání viníka za hranicemi a začít problémy skutečně řešit. Výsledkem je pestrý přeshraniční obchod a také firmy podnikající na obou březích Moravy. Národní hrdost, závist, rozdílná minulost nebo náboženské přesvědčení jsou často zbytečnou překážkou dobrovolné spolupráce. A česko-slovenský případ dokazuje, že díky oddělení a decentralizaci se může vyřešit řada dlouholetých sporů.

Samozřejmě tento příběh se neodehrál ve vzduchoprázdnu, ale v prostředí, které oba státy tlačilo k volnému pohybu osob a kapitálu. Tyto principy se sice zdály být na Slovensku koncem devadesátých let téměř bezcenné, ale občanský zájem je znovu vrátil do hry. A výsledek příjemně překvapil, přestože ho ekonomická teorie předpovídala. Liberalizace, privatizace, snižování daní a posilování vlády práva přinesly Slovensku nálepku hospodářského tygra. Krize ale ukázala, že prudké dohánění úrovně Česka narazilo na svou hranici kvůli tomu, že do značné míry záviselo na neudržitelně vysoké zahraniční poptávce. A proto dnes Slovensko čelí míře nezaměstnanosti srovnatelné jen s nejpostiženějšími českými regiony. Problém zaostalosti hornaté a východní části Slovenska, který se nedařilo řešit ve společném státě, přetrvává i 20 let po rozdělení. Navíc narůstá závažnost dlouho neřešené romské otázky.

Lidské mosty

V souvislosti s rozdělením se nejemotivnější diskuse vedli hlavně na kulturním poli. Na to jsou jiní odborníci, ale já považuji za důležitá následující čísla z roku 2011. Pokud si vzal Čech za ženu cizinku, tak téměř každá druhá byla Slovenka. Češky jsou sice o něco vybíravější, ale i tak každá třetí volí Slováka. Právě tyto nově vznikající rodinné vazby, jejichž počet vzrostl od roku 2001 o padesát procent, jsou nepřímým důkazem, že blízkost obou zemí a národů vůbec nepominula. A desetitisíce slovenských studentů v Česku potvrzují nejen dominantní kulturní postavení České republiky, ale také pravděpodobnost, že mosty mezi oběma státy zůstanou.

Radovan Ďurana je slovenský ekonom. Je spoluzakladatelem Institutu ekonomických a společenských analýz INESS.

IHNED.cz, 28.12. 2012

INESS je nezávislé, neštátne a nepolitické občianske združenie. Všetky naše aktivity sú financované z grantov, 2% daňovej asignácie, vlastnej činnosti a darov fyzických a právnických osôb. Naše fungovanie, rozsah a kvalita výstupov, teda vo veľkej miere závisí aj od Vašej štedrosti.
Naše
ocenenia
Zlatý klinec Nadácia Orange Templeton Freedom Award Dorian & Antony Fisher Venture Grants Golden Umbrella Think Tanks Awards