Copak si dnes nekoupíme (EKONOM)

Ako povedal pre časopis Ekonom dňa 7.4. 2011 Juraj Karpiš z INESS, ak dôjde k ďalšiemu kolu oddlžovania v zdravotníctve, vláda bude podľa neho tvrdšia a pôjde skôr cestou hľadania vnútorných úspor v zdravotníckom systéme než cestou priamych finančných injekcií.

Copak si dnes nekoupíme (EKONOM)

Slovensko reformuje veřejné finance. Pozitivní efekt je zatím v nedohlednu. Lidé cítí hlavně zdražování. Tahle vláda změní Slovensko k nepoznání. O nic skromněji se před devíti měsíci neprezentoval kabinet Ivety Radičové, když přebíral veslo od Roberta Fica. Slib to byl míněný pro všechny oblasti společnosti, pokud ale zůstaneme u ekonomiky, co z něj zůstalo? Pravicová vláda přišla s velkými plány na ozdravení veřejných financí. Problémem zděděným z minulého volebního období je státní dluh ve výši 39 procent HDP. Nedosahuje sice kritických hodnot, zato ale roste závratným tempem, které se musí zpomalit. Primární otázku, jak přinést do rozpočtu více peněz, řešil úsporný balíček s ambicí ušetřit v roce 2011 asi 1,7 miliardy eur (zhruba 42 miliard korun).

Odvodový bonus

Navzdory slibu, že daně neporostou, kabinet dočasně zvýšil DPH z devatenácti na 20 procent (daň by se měla zase snížit, až schodek rozpočtu klesne z loňských asi osmi procent HDP pod tři procenta HDP, což by mělo být v roce 2013). Po této první pomoci teď přichází na řadu dlouhodobá kúra - změny odvodů a první snahy o reformu zdravotnictví. Klíčové změny se dotknou sociálního a zdravotního pojištění. Vláda se rozhodla jít cestou takzvaného odvodového bonusu, který prosazuje předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS), ekonom Richard Sulík.

»Jedním z největších přínosů odvodového bonusu je výrazné zjednodušení parametrů v systému, různých sazeb a výjimek, z téměř 300 na devatenáct,« říká Sulík.

Díky zjednodušení by stát měl vybrat více peněz, protože méně lidí bude hledat únikové cesty, aby odvody neplatili.

»Máme pouze výhradu k tomu, že nesnižuje odvodové zatížení nízkopříjmových skupin. V tomhle kritériu je na tom Slovensko podle OECD hodně špatně, a reforma na tom nic nezmění,« dodává analytik bratislavského institutu INEKO Peter Goliáš.

Upozornil, že pokud se nesníží odvody pro lidi s nízkým příjmem, nezvýší se ani motivace firem dát takovým lidem práci. Počet lidí bez práce je na Slovensku nejvyšší za posledních šest let, nezaměstnanost dosáhla v únoru téměř třinácti procent. Richard Sulík by rád viděl reformu dokončenou v roce 2013. Už letos se ale rozbíhají první přípravy, například zavedení superhrubé mzdy.

Důchodová lekce

Zatímco se v Česku teprve zavádí druhý pilíř penzijního systému, Slovensko má v tomto směru už sedmiletou zkušenost. Druhý pilíř vznikl v roce 2004, vstup do něj byl stanoven de facto jako dobrovolný. Povinný byl pouze pro mladé lidi, kteří se poprvé ocitnou na trhu práce. Náklady na reformu, kterou provedla druhá vláda Mikuláše Dzurindy, měly krýt hlavně příjmy z privatizace Slovenského plynárenského průmyslu. Už za následujícího kabinetu Roberta Fica ale peníze došly. Podle ekonoma Slovenské akademie věd Pavola Karásze se přesto zásadní reforma nechystá. Jde spíše o doladění parametrů. Vláda nebude měnit ani poměry důchodových odvodů mezi prvním a druhým pilířem (v současnosti odvádějí Slováci do obou pilířů devět procent z hrubé mzdy, příští rok po zavedení superhrubé mzdy to bude 6,7 procenta). Vstup do druhého pilíře by ale měl být v budoucnu povinný pro absolventy, kteří poprvé vstoupí na pracovní trh.

»Česko by mělo udělat to, co Slovensko nedotáhlo do konce. Tedy spojit zavedení druhého pilíře se zvýšením efektivity sociálního a zdravotního pojištění. Slovenskou inspirací pro Česko by mohlo být ponechání knih a léků ve snížené sazbě DPH, protože dražší léky zvyšují náklady na zdravotnický systém,« soudí ekonom Karász.

»Ďakujeme, odchádzáme?«

Největší reformní výzvou pro současnou vládu se zdá být zdravotnictví. Je výzvou tak velkou, že žádná reforma nebude. Poprvé a naposledy v historii Slovenska se o koncepční změny pokusil už v roce 2004 ministr Rudolf Zajac během druhé Dzurindovy vlády. Reforma spočívala v oddlužení systému zdravotnictví a oživení soukromých zdravotních pojišťoven, které díky vzájemné konkurenci měly tlačit na efektivitu výdajů. Reforma ale zůstala nedotažená, nepovedla se například transformace státních nemocnic na obchodní a akciové společnosti, byť současná vláda chce tento proces co nejdříve oživit a dokončit. Symbolem Zajacovy reformy se staly extrémně nepopulární poplatky ve zdravotnictví, z nichž většinu zrušila, anebo alespoň snížila následující vláda Roberta Fica. Vzhledem k revizi některých reformních opatření a nekompletní reformě začalo zdravotnictví znovu upadat do ztráty.

»Kdybych si měl tipnout, jestli dojde k dalšímu kolu oddlužení zdravotnictví, řekl bych, že vláda bude podstatně tvrdší a půjde spíše cestou hledání vnitřních úspor ve zdravotnickém systému než cestou přímých finančních injekcí,« myslí si analytik ekonomického institutu INESS Juraj Karpiš.

»Druhou otázkou zůstává, jestli ministři ustojí tlak zdravotníků,« dodává.

Slovenské lékaře, kteří si chtějí také na vládě vynutit vyšší platy a na jaro plánují protestní akce, povzbudil úspěch akce českých kolegů »Děkujeme, odcházíme«.Ministr financí Ivan Mikloš ale nedávno vzkázal, že další peníze nepošle, aniž by se provedla nějaká zásadní reforma.

Za všechno může DPH?

Slováci od 1. ledna musejí sáhnout hlouběji do kapsy. Ceny na Slovensku v lednu meziročně vzrostly asi o tři procenta, hlavně u potravin a energií. Podle propočtů Hospodářských novin zdražil život čtyřčlenné rodiny o osmnáct eur na měsíc. Ve snížené desetiprocentní sazbě DPH zůstaly léky, knihy, kontaktní čočky, zdravotnické pomůcky a další položky. Kabinet hodlá bojovat proti vyšším cenám tak, že asi 370 tisícům nejpotřebnějších rozdá vláda mouku a těstoviny. Distribuce má začít už na jaře. Zatímco vláda argumentuje tím, že podobný systém používají i některé západoevropské země, opozice vedená Robertem Ficem se návrhu vysmála. Slovensko se prý chová jako rozvojový stát. Analytici upozorňují, že za zdražením jídla jsou hlavně vyšší globální ceny potravinových komodit, ale opozice opakuje, že vláda zdražila život Slovákům k nesnesení. Kabinet Ivety Radičové naopak zvýšenou DPH překřtil na »Ficovu daň«. Je to prý doplatek za čtyři roky vlády Roberta Fica a jeho nezodpovědných ekonomických receptů.

Vojtěch Berger

zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku

Reformy na Slovensku

- DPH: Od letošního roku byla dočasně zvýšena z devatenácti na 20 procent. Ve snížené sazbě zůstaly léky, knihy a další položky.

- Daně a pojištění: Zavedení odvodového bonusu má zjednodušit různé sazby a výjimky. Plánuje se superhrubá mzda.

- Reforma penzí: Slovensko zavedlo z části povinný 2. pilíř penzijního systému v roce 2004, peníze ve státním pilíři však chybějí. Další zásadní reforma se ale nechystá.

- Zdravotnictví: Reforma zatím nejspíše nebude. Naposledy se o změny pokusila Dzurindova vláda v roce 2004. Spočívaly v oddlužení systému a oživení soukromých zdravotních pojišťoven. Reforma ale zůstala nedotažená.

10 procent

je snížená sazba DPH na Slovensku, do které patří mimo jiné léky i knihy.

EKONOM, 7.4. 2011

INESS je nezávislé, neštátne a nepolitické občianske združenie. Všetky naše aktivity sú financované z grantov, 2% daňovej asignácie, vlastnej činnosti a darov fyzických a právnických osôb. Naše fungovanie, rozsah a kvalita výstupov, teda vo veľkej miere závisí aj od Vašej štedrosti.
Our
awards
Zlatý klinec Nadácia Orange Templeton Freedom Award Dorian & Antony Fisher Venture Grants Golden Umbrella Think Tanks Awards