Rozhovor s profesorom Šímom o CEVRO Institutu

Profesor Josef Šíma určite nie je pre našich stálych čitateľov neznámou osobou. Je najvýznamnejšou osobnosťou liberalizmu v Čechách a pravidelne sa zúčastňuje ako hosť podujatí organizovaných INESS, najmä Seminára rakúskej ekonómie.

Od roku 2009 pôsobí ako rektor súkromnej vysokej školy CEVRO Institut v Prahe. Táto univerzita po prvý krát otvára štúdium odboru Hospodárska politika aj v kombinovanej forme, čím sa stáva prístupným aj pre zamestnaných, keďže fyzická prítomnosť v Prahe je nutná len niekoľko dní za semester. Kedže registrácia na štúdium je ešte stále otvorená, položili sme mu pár otázok.

Má vôbec zmysel študovať hospodársku politiku, respektíve ekonómiu ako takú? Drvivá väčšina absolventov ekonomických fakúlt na Slovensku končí vo finančných oddeleniach veľkých korporácii.

Podíváme-li se na nejdiskutovanější otázky dnes a na titulky novin, většina problémů je ekonomických. Euro, inflace, rozpočtové deficity, hospodářský růst, daňová politika, kvalita podnikatelského prostředí, regulace cen, dotace, migrace atd. atd. Bez znalosti ekonomie lidé snadno sednou na lep populistům, kteří nabízejí snadná a rychlá řešení. Člověk musí pochopit, jaké jsou skutečné dopady vládních politik, jaká je podstata směny, peněz, ale také související otázky právní a politicko-filosofické. Bez ekonomie to zkrátka nejde! A nezáleží na tom, zda student následně skončí v institucích, které spoluvytvářejí podnikatelský rámec, v etablovaných firmách, nebo si firmu sám založí. Chápat fungování trhů a dopady vládních regulací je třeba v každé situaci.

Dá sa o jednolivých ekonomických fakultách na českých univerzitách povedať, že sú ľavicové, pravicové, že učia takú alebo onakú ekonomickú školu, alebo je to skôr o konkrétnych vyučujúcich?

Státní školy jsou typicky konzervativní v tom špatném slova smyslu – dožívají na nich lidé, jejichž vzdělání je poznamenáno minulým režimem, koncentrují se v nich lidé specializující se na čerpání státních dotací a to vše tak trochu bez ohledu na studenta – jelikož je studium zdarma, existuje jen relativně málo důvodů, proč by se měli vyučující snažit, inovovat, experimentovat (to už koneckonců věděl Adam Smith před více než 200 lety). Na soukromé škole je to jinak – u nás na CEVRO Institutu se snažíme nabídnout něco jiného než převyprávění standardních učebnic. Chceme poskytnout vzdělání v ekonomii, kde se odrazí moderní pro-tržní směry, jež zároveň nejsou samoúčelným matematickým cvičením, ale spíše budují mosty mezi ekonomií a ostatními disciplínami jako je právo nebo politická teorie. Kvalita výuky samozřejmě stojí a padá s kvalitními vyučujícími, ale zároveň již dnes je zjevné, že stejně jako jinde ve světě dochází k rozdělování škol dle jejich vztahu k myšlenkám trhu, tj. že jsou školy, kde člověk slyší často jen výčet nových vládních politik, úkolů a akčních plánů. Pak jsou ale školy – a já doufám, že CEVRO Institut patří mezi ně - které usilují o to, aby student primárně rozuměl fungování trhů a byl kriticky schopen nahlížet argumenty pro státní intervence. Koneckonců ekonomie vznikla jako věda, jež měla brzdit příliš aktivní vládce, kteří chtěli regulovat něco, o čem neměli příliš tušení, jak funguje.

Ako píšte na stránke, "součástí našeho vzdělání je akcent na svobodu, trhy a vládu práva." Čo to pre študenta znamená?

Znamená to, že dříve než student začne studovat moderní hospodářskou politiku, musí chápat, kde a proč se bere soukromé vlastnictví, musí znát moderní dějiny, musí znát základy politické filosofie. Musí zkrátka chápat kontext provádění politik a uvědomit si, že za společenským a hospodářským úspěchem Západu je vytvoření prostoru pro tvořivé lidské jednání, podnikatelství a inovátorství. A tento prostor je prostorem svobody. Pakliže by tento prostor svobodného konání byl omezen či zničen, dostaví se stagnace, bída a konflikt. Na mnoha školách se ekonomie neučí v souvislostech, ignorují se nové směry tzv. institucionální ekonomie. Studenti pak neví co a proč studují a bez těchto znalostí jsou pak v lepším případě efektivními technokraty.

Posledných pár rokov rastú regulačné aparáty štátov a množia sa ponuky práce pre "sociálnych inžinierov", od životného prostredia až po genderové otázky. Nie je racionálnejšie prispôsobiť sa a produkovať budúcich bruselských úradníkov, alebo centrálnych bankárov?

Naši studenti si nacházejí práci v mnoha sférách – v podnikání, žurnalistice, pracují na ministerstvech, magistrátech, odjíždějí pracovat do evropských struktur, působí v bankách. Pro kvalitu společnosti bude lepší ve všech situacích, když student projde naším širokospektrálním vzděláním, jež bude vysvětlovat pozitiva tržní koordinace, než když „zdarma“ vystuduje hospodářskou politiku na státní škole u lidí, kteří třeba ani neznají cizí jazyky, nikdy sami nestudovali v zahraničí apod. I bruselský úředník, kterého budeme moci několik let učit, bude mnohem lépe připravený na svou profesní kariéru. Bude znát existující právní rámec, politické souvislosti a ekonomické dopady svých kroků. Výuka tržního přístupu k životnímu prostředí, studium ekonomické teorie politiky, výuka rakouské ekonomie, ale třeba i pop-ekonomie, o nichž se mnohdy jinde student nedozví, jsou u nás samozřejmým standardem.

Výhodou menších vysokých škôl je možnosť individuálneho prístupu a priamejšieho kontaktu vyučujúceho so študentom. Má CEVRO Institut čo ponúknuť aj absolventom a zabehnutým profesionálom?

To, že se u nás studentům líbí, je základ úspěchu. Studium v malých studijních skupinách je radost pro studenta i učitele. Navíc se snažíme kombinovat výuku akademiky s výukou lidí z praxe – tvůrců hospodářských politik, advokátů a soudců, manažerů apod. Neustále zároveň přicházíme s novými programy pro absolventy. Nyní připravujeme velmi exkluzivní mezinárodní navazující magisterský program v angličtině věnovaný ekonomii a politice, na němž se budou podílet vyučující z Evropy i USA. Právě otevíráme prvotřídní MBA program věnovaný kybernetické bezpečnosti, každoročně otevíráme odvětvové mutace programu manažerského vzdělávání ve veřejné správě MPA. Každý si něco najde – student po střední škole i člověk, jenž si chce doplnit vzdělání.

Ako prebieha výuka v dennej a ako v kombinovanej forme?

Denní studium probíhá typicky 3-4 dny v týdnu. Kombinované studium probíhá typicky v rámci tří dvoudenních setkání – v pátek a sobotu během semestru (tj. jednou za měsíc). To otevírá možnost studovat při práci a to pro studenty z ČR i Slovenska. Letos zatím proběhly pouze jedny řízené konzultace, takže je stále možné začít studovat např. letos poprvé otevřený bakalářský program „hospodářská politika“, jehož jsem garantem. Každý student je samozřejmě zván na nejrůznější akce školy, hostující přednášející, slavné akademiky, manažery či politiky, kteří na školu pravidelně přijíždějí. Část studia je možné absolvovat i v létě díky letním školám – mezinárodním i domácím – a připravujeme i další inovace, jež studentům usnadní život a zároveň otevřou nové obzory.