Ministerstvo
práce a sociálnych vecí Českej republiky šetrí aj na dávkach bez toho, aby
znižovalo solidaritu sociálneho systému. Ako?
„Například
přesnější adresnost vyplácení přídavku na dítě způsobila, že stát loni na této
dávce ušetřil 4,1 miliardy korun; zatímco v roce 2007 na přídavcích na dítě
vyplatil 10,7 miliardy korun, loni to bylo 6,23 miliardy korun.“
Pre porovnanie, na rok 2009 je
v slovenskom štátnom rozpočte vyhradených
na prídavky 9,6 mld. Sk (cca 8,613 mld. Kč) a to pri polovičnom
počte obyvateľov. Môžeme si luxus vyplácať dávky každému dovoliť aj naďalej?
Adresnosť príspevku je daná testovaním príjmov poberateľov. Súčasné kritéria sú
nasledujúce:
Nárok na přídavek na dítě:
„Při poskytování dávky je testován
čistý příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Za příjem se přitom považuje
i rodičovský příspěvek. Rodiny, jejichž čistý
příjem přesahuje 2,4násobek životního minima rodiny, nemají nárok na přídavek
na dítě.“
Ešte v roku 2002 bol horný interval stanovený ako 3 násobok životného
minima.
Pre porovnanie mesačné životné minimum trojčlennej rodiny (jedno dieťa do 6
rokov) v ČR je 7080 Kč a v SR je 11 610
Sk (385,4€, resp.10 216 Kč).
V Česku je tiež na rozdiel od Slovenska odstupňovaná výška prídavku
v závislosti od veku dieťaťa, kým na Slovensku je jediná hodnota 640 Sk:
Výše měsíčního přídavku na
dítě do 6 let 500 Kč, od 6 do 15 let 610 Kč, od 15 do 26 let 700 Kč.
