Na rozdiel od slovenského Ministerstva práce
a rodiny, ktoré sa bráni otvorenej diskusii o udržateľnosti
priebežného dôchodkového poistenia, Česi k tomu pristupujú otvorenejšie. Vytvorili
komisiu zloženú z renomovaných odborníkov vrátane zástupcov tripartity. Expertná
skupina analyzovala súčasný stav priebežného systému (PAYG) a navrhovala
riešenia do budúcnosti, niektoré by mohli byť inšipiratívne aj pre slovenských
reformátorov.
Analýza súčasného systému ukázala:
„PAYG je
v dnešní podobě a parametrech dlouhodobě neudržitelný a vede
k deficitům kolem 4% HDP ročně. PAYG beze změn zůstane pravděpodobně již
trvale deficitní.“ (podobne ako na Slovensku, pozn. RD)
„Je nutné
celospolečensky akceptovat, že pro zajištění finanční rovnováhy PAYG, a tudíž
pro plné krytí jeho budoucích závazků zdroji, je nezbytné pokračovat
v postupných parametrických úpravách. Je nutné tyto úpravy
s dostatečným předstihem občanům nastínit, aby lidé měli čas se vhodným
způsobem na novou situaci připravit a přizpůsobit. Toto poselství musí obdržet
zejména generace dnešních třicátníků a mladší, kteří budou výrazně postiženi
důsledky procesu stárnutí populace v ČR. Nedílnou součástí této zprávy
mladším generacím musí být také fakt, že kdo si nebude dobrovolně spořit i nad
rámec povinného reformovaného důchodového systému, bude riskovat značný pokles
životní úrovně po odchodu do penze.“ (to isté platí aj pre Slovensko, pozn. RD)
„Důchodová reforma ve stárnoucí společnosti nezajistí vyšší
důchody z PAYG“
Návrhy komisie:
1) Vytvoriť sporivý pilier – „Většina členů doporučuje vyčlenit 3 procentní body
z upravené povinné příspěvkové sazby 23% do PAYG povinně pro všechny občany mladší 40 let v době startu
reformy a tyto prostředky použít k jejich individuálnímu spoření na
vlastní důchod.“
– ostatní
preferovali riešenie: „Menšinová varianta předpokládá výrazné zvýšení státní
podpory ze státního rozpočtu (reformovanému) penzijnímu připojištění
s tím, že podmínkou nároku na tuto podporu (3 procentní body) od státu by
bylo spoření minimálně stejné částky (3 p.b. mzdy) jednotlivcem. Rozhodnutí
spořit/nespořit by ovšem zůstalo plně dobrovolné.“
2) Pokračovať
s predlžovaním veku odchodu do dôchodku na 65 rokov (v roku 2030)
3) Zaviesť cenovú (inflačnú) valorizáciu dôchodkov
4) Zníženie
sadzby odvodov z 28% na 23%,
5) Zníženie
odvodového stropu na trojnásobok
A ako chcú Česi
reformu financovať?
„sjednocením
sazeb DPH na úrovni 19 % (pozn. 1). Z těchto daňových zdrojů (cca 50 mld.
Kč) bude hrazeno pojistné na financování náhradních dob pojištění (napr. za
ženu na materskej). Tento krok bude mít pozitivní dopad na trh práce a na
ekonomický růst. Současně sníží hrozící mezigenerační nespravedlnost i rozdíly
v postavení OSVČ a zaměstnanců při placení pojistného a omezí motivace
k vyhýbání se placení pojistného.“
Výsledkom reformy
bude okrem iného zníženie náhradového pomeru (pomer priemerného dôchodku a
priemernej mzdy) zo 41% na zrhuba
35% v horizonte 15 – 20 rokov.
A ešte český
príklad na transparentnú prípravu odborné analýzy:
V zájmu
transparentnosti činnosti PES byly od počátku průběžně zveřejňovány všechny
podkladové materiály, průběžné výpočty i zápisy z jednání PES na
internetu.
K transparentnosti,
pozri príklad v poznámke číslo 1.
(pozn. 1) Snížení pojistné sazby je konsensuálním návrhem PES.
Vyrovnání fiskálního výpadku sjednocením sazeb DPH na úrovni 19% je většinovým
doporučením PES. Tři členové (M.Frankl, J.Fialka, V.Samek) preferovali, aby
nebyl výslovně určen konkrétní daňový zdroj financování snížené sazby
pojistného.
