Server Ipoint priniesol na základe informácií serveru Greek Default Watch zoznam 10 zaujímavých faktov o ekonomike Grécka. Originálny zdroj informácií linkuje na zdrojové materiály, oplatí sa tam zablúdiť tým, ktorí chcú o ekonomike Grécka vedieť viac.
1) HDP Řecka klesá od čtvrtého kvartálu 2008 a v současnosti je na úrovni roku 2004. Má trvat zhruba dekádu, než se dostane na předkrizovou úroveň.
2) Čekali byste růst příjmů z turismu? Ba naopak: V roce 2000 dosáhl objem příjmů z turismu 10 miliard Eur, o deset let později pak pouhých 9,6 mld. Eur. To znamená pokles i jen v nominálním vyjádření bez ohledu na inflaci. Pokud zohledníme reálnou kupní sílu peněz, příjmy z turismu za toto období spadly o 28 %. Na vině má být orientace na kvantitu než „finanční kvalitu“ turistů.
3) Čisté exporty z lodní dopravy klesly od roku 2000 obdobně, o 27 %. 4,6 miliardy Eur příjmů v roce 2000, 4,5 mld. v roce 2010, reálně tedy opět obrovský pokles. Na vině jsou především nedostatečné investice do lodí a souvisejících služeb.
4) Pouhých 40 % současných daňových nedoplatků by stačilo k pokrytí letošního rozpočtového deficitu. 6 500 soukromníků a 8 200 korporací dluží státu 150 tisíc a víc Eur.
5) Zaměstnanci ve státním sektoru vydělávají více než dvojnásobek oproti „privátu.“ V roce 2008 vydělával státní zaměstnanec v průměru 38 287 Eur ročně, kdežto pracovník v soukromém sektoru pouhých 19 147 Eur.
6) Česko na tom možná není nejhůře v Evropě, pokud jde o zkorumpovanost politiků. Řecko je na tom podle Transparency International stejně jako Nigérie, či Pákistán. 18 % domácností prý v posledním roce dalo úplatek. Dodejme, že celoevropský průměr tohoto ukazatele je 5 %.
7) Pokud sečteme veřejný a soukromý dluh Řecka, ve srovnání se zbytkem Evropy dramaticky působit nebude: Soukromý je totiž relativně malý a problém je právě jen v dluhu veřejném.
8) Jádro řeckého dluhu vzniklo v osmdesátých letech a začátkem let devadesátých. V roce 1980 tvořil veřejný dluh pouhých 22 % HDP, v roce 1993 už to bylo 98 %.
9) Státní sektor byl v roce 1980 poměrně malý. Vládní výdaje představovaly v roce 1980 zhruba 24 % HDP, v roce 1990 už 45 %. V roce 2009 se pak vláda stala rozhodujícím „tvůrcem“ HDP: 51 %.
10) Životní úroveň Řecka po roce 1980 stále více zaostává za Evropou. Výpočtem podle rovnosti kupní síly (tzv. metoda PPP) byl v roce 1978 HDP na hlavu jen o 5 % nižší než evropský průměr. Na přelomu tisíciletí ovšem tento gap dosáhl 30 %.
